Články o ilustraciČlánky o ilustraci
5 - Pět českých autorů obrazových knih pro děti5 - Pět českých autorů obrazových knih pro děti
Juraj HorváthJuraj Horváth
(Ester Tajrychová, 22. 3. 2011)

Výstava a katalog českého stánku na bolognském festivalu dětské knihy 2011 představuje pět výtvarníku věnujících se autorské obrazové knize pro děti. Petr Nikl, Dagmar Urbánková, Tereza Říčanová, Alžběta Skálová a David Böhm.

Výstavu připravil, koncepci a grafiku katalogu navrhl Juraj Horváth za podpory Ministerstva kultury ČR. V rámci katalogu vzikly krátké rozhovory s autory. Jejich české přepisy zde uvádíme. Společné otázky jsou:

1.Jaká jsou východiska vaší tvorby?

2. Kdo z umělců, ilustrátorů je pro vás inspirativní, nebo blízký?

3. Jaká je kniha vašich snů?

Petr Nikl

1. Ve své práci vycházím z fascinace světem a životem. Jsem neustále překvapován, jakou může text vytvářet obraznost a jaké úvahy může vyvolat obraz. Jak spolu mohou tyto dvě formy rezonovat a tím vytvářet homogenní autorskou knihu.

2. Z inspiračních zdrojů, kterých je mnoho, vybírám např. knihu Christiana Morgensterna Beránek měsíc, ilustrovanou Paulem Kleem. Z českých umělců jsem byl inspirován Autorskými knihami pro děti  Aloise Mikulky. Mam rád Pohádky Oscara Wilda, Jacquese Préverta, nonsensy Edwarda Leara, Lewise Carrolla nebo Daniila Charmse.

3. Knihy mých snů jsou takové, ve kterých se obrazy s texty vzájemně umocňují a spolu s vazbou a matérií papíru tvoří z knihy magnetizující objekt.

Tereza Říčanová

1. Vycházím ze svých zážitků. Abych měla ty zážitky, které chci, žiji na venkově, denně vídám žlunu a šedé mraky, šlapu bahnem a cítím vítr, poslouchám oheň. Ráno, když jedu autobusempozoruji prastarou krajinu za ranního rozbřesku. Nebo včera svítil vysoko měsíc a pod ním vítr hnal mraky a děti se divily: „Vidím jak letí měsíc!“ Miluji silné starodávné vrstevnaté příběhy a ráda je znovu zkoumám a nacházímnich to, co znám. Pravdu pro mne, pravdu pro pětiletou dceru. Taky se jich trochu bojím. Když spojím přemrzlé šípky tady za vsí a zlou vílupohádky o Růžence, přesně vidím, jak to celé mohlo být a jaká je v tom síla!

2. vlastně nevím. Možná je to zabedněnost, nebo jakási sobeckost, ale vždy když vidím něco co se mi líbí, hned musím běžet a také malovat. Nejsem schopna nějakého prohlížení, hodnocení cizích prací! Tak cítím vzrušení před freskamiturecké Kapadokyi (Gulsehir) a v Chrámu Božího HrobuJeruzalémě, to jsou silná a ještětomu pokreslená místa. Když si prohlížím katalog Prinzhornovy sbírky (Art Brut), tak mne to ohromně baví. Naivní primitivní umění, modlitební knížky, vykládací karty, svaté obrázky, posunuté tisky, to vše jsou pro mne mocné zdroje inspirace, ovšem pocházející nejspíšenáhody či  šílenství. Když tedy bych měla jmenovat umělce, stále se vracímBohuslavu Reynkovi, Rembrandtovým leptům.

3. Kniha mých snů byla chycena za mořské bouře. Plula ve vysmolené truhle, možnátisíce let. Je tedy částečně rozežraná od mořské soli a žijí malí tvorové, ale ještě se otevřít a nerozpadá se. Samozdřejmě težké desky ze dřeva a dračí kůže, nějaké to zkorodované kování nebývalé krásy… Uvnitř je od začátku až do konce hustě pomalovaná a popsaná neznámým písmem. Patrně pojednává o všech divech světa. Je tam hodně ornamentů a zdobení a záběryblízka na detaily, které si potřebujeme prohlédnout. Pod touto první vrstvou kreseb občas vykukuje vrstva staršítakových tyrkysových barvách. Ten spodní příběh je pravdivý příběh o stvoření světa! Na okrajích jsou připsané tajemné formule a kdo je přečte může mj. létat. Je tam připsáno proč  kniha pluje ve vlnách a kde (plánek) je mocný hrad ze kterého musela být tenkrát vhozena do vln. Jsou tam otisky prstů pirátské posádky a zbytky krve, vylisovaný kvíteček české šípkové růže, otisk stopy neznámého stvoření… Některé strany jsou rozmočené (abstraktní )a některé asi chybí a musíme si je domyslet. Jsou tam  díry, kudy vidíme jinou  postavu, která se ukázatna další stránce. Jak se skláníme ke knize, cítíme něco jako hřiby a solnou jeskyni a kadidlo. Podívejme se  ještě pořádně do truhly, tam asi budou nějaké kouzelné předměty (prsteny, meče, svitky moci, nějaká ta lebka a koruna….)!

Alžběta Skálová

1. Myslím, že pro mojí tvorbu bylo zcela určující dětstvírodina. Rodiče jsou výtvarníci, dědeček je ilustrátor a babička byla choreografka. Měla jsem tedy velmi blízko i k hudbě a tanci. A celé toto prostředíformovalo, byla jsem uměním obklopena, žila jsem s ním a v něm. Rodiče se nám s bratrem věnovali  a podporovali našeho tvůrčího ducha. Dlouho jsme si hráli. To je myslím důležité, umět si hrát tak trochu pořád, i když  už je člověk dospělý. To, že jsem si od mala kreslila, nebo něco vytvářela, byla pro mě přirozenost, o které jsem vůbec nepřemýšlela.  A formovalovýrazně i prostředí, ve kterém jsem vyrůstala, naše chalupa v přírodě, mezi lesy, pod  starověkým hradištěm, kde jsme celé dětství s bratrem prolézali  křoviska a stavěli lesní přístřešky. Dodnes se mi tam nejlépe pracuje a soustředí. Je samozřejmě řada věcí, kteréformovaly později a formují mne průběžně, ale toto je určitý  základ, který mi byl dán.

2. Je mnoho těch, jejichž tvorba mi je nějakým způsobem blízká, ať už to jsou nejbližší kamarádi, nebo již dávno zemřelí autoři-velikáni. Z blízkých  autorů jsou to jistě ilustrátoři Baobabu, Kopru a členové sdružení Ilustrátoři, kteří jsou si něčím vzájemně blízcí. Z českých ilustrátorů mám v oblibě více autorů, ale pokud budu stručná uvedu za všechny příklad Daisy Mrázkovou, Václava Kabáta a Arnošta Karáska. V poslední době mne velmi oslovila tvorba Kateřiny Černé. Mám v oblibě české dekadenty a symbolisty. Zasáhlo mě i dílo ruského animátora Jurije Norštejna, zejména jeho krátký film Ježek v mlze. Obdivuji dílo malířů francouzské skupiny Nabis, konkrétně Bonnarda, Vuillarda a Denise. Ze současných autorů bych uvedla Saru Fanelli, jejíž ilustrace jsou mi blízké.

Www.Koprbooks.org

Ilustratori.net

http://www.baobab-books.net

http://www.sarafanelli.com

3. Kniha mých snů? Jsou to spíše knihy. Některé z nich jsou pro mě tak spjaté s ilustracemi, že si je těžko umím odmyslet a představit si tam své . Tedy pokud se tím myslí i knihy, které bych ráda ilustrovala.  Co mě teď napadá, zkusila bych ráda ilustrace ke knize  Le grand Meaulnes od Alaina Fourniera, mám ráda knihy Forresta Cartera, pro děti Kvaka a Žbluňka od Arnolda Lobela. Knihou snů je pro mě také Růžová zahrádkaRukopisné modlitební knížky 18. a 19. století (vydalo Muzeum umění Olomoucnakladatelstvím Arbor vitae).

Dagmar Urbánková

1. Moje babička, když vyšívala
Chlebabláta pečený u potoka na slunci
Doma šité oděvy komunistické éry
Sochař Alexander Calder, když hrál svůj Cirkus (http://www.youtube.com/watch?v=GS2q-8dFyiw&feature=related)
Australská výtvarnice Ruth Hadlow, když motala oděvy z trávy
Pomíjivost objektů anglického landartisty Andy Goldsworthy, jeho sochypřírodninkrajině, na stromech, na vodě - odplouvají , nese je vítr, pálí do nich slunce. To je zanechatkrajině stopunezanechat bolestný vryp      http://www.goldsworthy.cc.gla.ac.uk/
A hostující profesor na akademii výtvarných uměníBergenu, který když se díval na můj mechanický objekt Židle velký 4cm, řekl: Dagmar, musíte to udělat větší, aby to lidé viděli. Mlčela jsem. To nepůjde, na to druhý den. Nožička dvoucentimetrové židličky zavěšená na niti padá dolů přece úplně jinak než na stejné niti metrová.
A tak mi došlo, že ty moje věci jsou dobré tak akorát do knížky nebo stolního divadla.

2. Česká výtvarnice a spisovatelka  Daisy Mrázková a její autorské knihy pro děti, zvláště Můj medvěd Flóraroku 1973. Tu beru stále do ruky a dívám se a divím se, jak to, že ji pořád znovu beru do ruky. Goodnight moon od Margaret Wise Brown (Pictures by Clement Hurd) – usínáníknize dlouhé tak akorát. Ještě stačíš knížku zavřít a jsi v limbu. Načasované. Laskavost  a humor Astrid Lindgrenové.

3. Chtěla bych vytvořit pískovou knihu. A knihu korálkovou a veselou. A trochu smutnou knihu a napínavou knihu a zábavnou knihu a zelenou, bílou a možná i mlhovou. A knížku na odpoledne, na podvečer…  A nejvíc takovou, aby se z  dětem nechtělo odejít. Aby si balily aktovku a ve druhé ruce držely tu knihu, aby se převlíkaly a přendavaly si jijedné ruky do druhé, aby večeřely a pořád ta kniha na stole…

David Böhm

1. Snažím se, u každé práce kterou dělám, najít adekvátní prostředky pro v

yjádření a postupovat poctivě. Protože si myslím, že se přístup k práci nakonec ve výsledku odrazí. Taky se snažím si dopředu neuzavírat žádnou z možností a ochudit se tak o možné překvapení...

2. Chris Ware, David B., Art Spigelman, Cornelius Blanquet, Bjorn Rune Lie, Béatrice Sautereau atd.Z českých Jiří Šalamoun a Pavel Raisenauer

3. V tuto chvíli asi ta, kterou připravuji a nosím ji v hlavě...